Obrana Carentanu III
napsal
Goodbody | publikováno: 20.10.2011
(článek neprošel jazykovou kontrolou a za jeho korektnost ručí výhradně autor)
druhý den - poledne - krvavý brod
seriál z oprace Carentan
Stáhli jsme se za řeku. Zatím je klid, ale podle zpráv co máme, amíci na severu postavili mobilní přístav a vykládají posily, zásoby a jeden tank za druhým, zatímco my jsme na tom bídně. Major Trebs svolal poradu s imrovizovanou snídani. Zrzek Euling se stal majorovým oblíbencem, takticky to zvládl perfektně a díky němu jsme američany prozatím zastavili, což major ocenil několika lahvemi zachráněnými z kostela v Saint. Teď ale všem nějak došly nápady. V deset přijíždí avizované posily, rota parašutistů vedená kapitánem Rohrbachem, známým majora Trebse. Přivezli sebou i 50mm ATAT - Anti-Tank
Protitankový [ENG]
dělo a 20mm čtyřče, dva spotery minometů a pár panzershrecků. To nám trochu zvedlo náladu a kupodivu se to přeneslo i na mužstvo. Pancéřník Austerman přišel s nápadem mobilní AT jednotky, kterou by tvořil on a svobodník Hinrichsen v kybelwagenu. Mě to připadlo trochu ujeté, ale major Trebs, který má pochopení pro podobné výstřelky, souhlasil. Podle mě se chce Austerman zašít někde vzadu.
Plán obrany je hotov. Levé křídlo bude bránit četa poručíka Rausche posílená 50mm AT dělem a pozorovatelem. Cestu a most chrání bunkry a četa poručíka Dietzla a Lohmeyera.
Pravé křídlo brání opět kapitán Mark, ke kterému se přidal poručík Euling, mají podporu 75mm děla, a bunkru na kopci nad mostem, kapitán Privet s jedním družstvem se vysune a bude dělat předsunutou hlídku.
Na středu bude klíčový brod. Očekáváme ale silné bombardování, tak jednotky stahujeme dál od brodu, tam necháváme jen jedno vysunuté družstvo. Četa poručíka Growa a Becka bude chránit levou a pravou stranu řeky. V zádech budou mít čtyřče a spotery.
Liebigu, mám pro vás opět něco speciálního, zahlaholil Trebs a mě šly oči v sloup, proč zase já musím vyžrat to nejhorší. Dostal jem deset chlapů a předsunuté stanoviště hlídající průchody živými ploty. Naštěstí jsme v lese a ústup bude možný prakticky až k řece. Počasí je pod psa, je zima a prší, ale viditelnost kupodivu dobrá. Kolem poledne je slyšet rachot pásů a tankových motorů, tak, a je to tady.
Hlídka u brodu hlásí pěchotu na louce za brodem a taky zatím neidentifikované vozidlo, podle mě sherman. Nemám čas nad tím přemýšlet, jelikož přímo přede mnou se z živých plotů vynořuje celá četa amíků a podél plotu míří ke mně. Jsou úplně nekrytí, takže je to jak na střelnici, během dvou minut zbývá z celé čety pár chlapů utíkajících na východ.
Tak začátek dobrý. Na obou křídlech je zatím klid. Major Trebs jim nařídil pomalý postup vpřed a četu poručíka Dietzla naložit na náklaďáky a přesunout od bunkru k brodu, kam se přesouvá i on sám s lehkým kulometem a družstvem paragánů. Tam se rozjíždí i Asutermanova mobilní AT. U brodu už je pěkně horko, asi dva tanky pálí na naše zákopy a pěchota spěchá k brodu, první družstvo už běží přes vodu. A opět je tu ten nepříjemný zvuk a kolem brodu začínají dopadat 155ky granáty, naštěstí i na američany, kteří se třema raněnýma berou kramle zpátky za řeku. Bohužel okop poručíka Growa dostal přímý zásah. Nenašli z něj prý vůbec nic.
Bombardování je strašné na obou stranách, přesto američané odhodlaně postupují i přes velké ztráty k brodu, na naši stranu se dostala už dvě družstva. Vypadá to, že vsadili vše na jednu kartu a to na tento brod. Naše postupující křídla nenaráží na žádný odpor a postupují k severu. Poručík Euling vyrazil směrem k mé pozici. Posila Lt. Dietzla se spoterem jednaosmdesátek se přesunula do skrytu za lesíkem a vyčkává, bombardování brodu bude jistě pokračovat, tak ať nejsou zbytečné ztráty. Oba shermany bezstarostně pálí na naše okopy. Poručík Beck se přesouvá k brodu po druhém břehu, budem se bránit křížovou palbou z břehu na břeh.
Obrana se začíná hroutit, z čety Lt. Growa zbyli jen čtyři bojeschopní chlapi a nebýt majora Trebse, který osobně převzal velení přímo na pozici, už by asi vzali do zaječích. Já bych to asi udělal také. Trebs je ale starý válečník. Je to vskutku vyjímečný muž a dobrý velitel. Tanky už jsou tři a dávají se do pohybu. Pancéřník Schint přeběhl louku aby je napálil z boku, bohužel si nevšiml pěchoty uktyté za plotem. Slyším v rádiu, že Austerman vymyslel, jak vpadnout tankům do boku. Projede přes most až na americkou stranu a jelikož to vypadá, že není chráněná, pokusí se projít lesem a zkusit štěstí. Major Trebs souhlasí a navíc dává rozkaz křídlům k usilovnějšímu postupu na sever a sevření amíků do kleští. Jestli nemají krytá křídla, budou muset od brodu ustoupit.
Poručík Rauch postupuje po levém břehu řeky američanům do boku. V tom se před ním objevil udýchaný Austerman s tím, že se mu nepodařilo projít lesem. Narazil na dvě kulometné hnízda a měl co dělat, aby zdrhnul. Po upřesnění jejich pozic se Rauch rozhodl pro útok. Tanky u brodu se zastavily, máme velké ztráty, četa poručíka Glowa přestala existovat, přes brod pronikly dvě americké družstva, ale křížovou palbou z druhého břehu, vedenou Beckem se jim nepodařilo dostat dál. Rauch hlásí zajatce, podařilo se mu zajmout kulometné družstvo.
Na Pravém křídle při postupu narážíl Euling taky na kulomet. Ale američani se začínají stahovat, asi již odhalili naše záměry, chvála bohu. Tanky couvají a pěchota mizí v děštivém oparu.
Major Trebs nařizuje všem návrat do původních pozic a doplnění munice. Taky rychlé pohřbení mrtvých a ošetření raněných. Na poznámku o našich dalších vyhlídkách odvětil, že tak za hodinu má přijet motorizovaná rota granátníků a nějaké pancéře. Jdu s těmito novinkami k svému družstvu. Za lesíkem slyším hlasité hýkání a povyk, poznávám opět Austermanův hlas, jak probírá s Hinrichsenem jejich spanilou jízdu.
Pokračování večer